Bali
Dopátrat se informací o veřejné dopravě na Bali, a v Ubudu obzvlášť, je téměř nadlidský výkon. Pro turisty jsou tu prostě taxíky a hotovo, autobusy tu žádné nejezdí. Ale oni jezdí, jenom tak trochu inkognito. Bema, indonézké minibusy, tu jezdí jako všude jinde. Po dlouhém obíhání a handrkování jsme si domluvili Bemo do Batubulanu.
Na nádraží v Batubulanu po nás chtěli dvojnásobek běžné ceny, nakonec se nám cenu podařili trochu snížit a odjeli na hlavní nádraží do Denpasaru, Ubung.
Z Ubungu velkým přeplněným neklimatizovaným autobusem do Gilimanuku, přístavu na západě Bali, odkud jezdí trajekt na Jávu. Cesta dlouhá 120 km trvala přes tři hodiny bez zastávky.
Trajekt jezdí každou chvilku. Jsme rádi, že už jedeme z toho bláznivého Bali pryč, bylo to náročné. Pro baťůžkáře, který má rád férové jednání a ceny a rád si všechno zařídí sám, to není to pravé ořechové.
Jáva
Po vstupu na jávskou evninu nás čekal příjemný šok. Lidi nás začali zastavovat, aby se s námi mohli vyfotit nebo se zeptat odkud jsme, místo toho, aby se nám snažili něco prodat. Ani taxikáři na nás nepokřikovali.
Došli jsme do prvního, tři kilometry vzdáleného hotelu Permata Indah. Za pokoj s větrákem si účtuje jen 100 000 rupií včetně malé snídaně. Tenhle hotel je populární především u francouzských baťůžkářů, protože je zmíněný v nějakém francouzském průvodci. Majitel je sympatický mladík, a co bychom tady nečekali, křesťan. Na internetu má dobré reference i jeho „balíček Kawah Ijen“ s dopravou, průvodcem, plynovou maskou, návštěvou vodopádu a kávových plantáží. Jak později zjistíme, má asi opravdu nejlepší cenu ve městě a pokud by se nám nepodařilo půjčit motorku, asi bychom jeho služeb využili.
Ovšem myslet si, že když jsme s přesunem na Jávu počkali do konce ramadánu, tak že máme vyhráno, byl omyl. Nemohli jsme se mýlit víc. My neznabozi totiž nevěděli, že konec ramadánu je spojený se svátky, které by se dali přirovnat k našim Vánocům. Týden trvající svátek, kdy jsou skoro všechny obchody a vývařovny zavřené. Najít jídlo nás proto stálo nemálo úsilí, stejně tak půjčení motorky, kterou jsme nakonec půjčili se sváteční přirážkou.
 |
| Indonéský minibus alias bemo |
