Ráno si stoupneme naproti benzínce a stopujeme na sever. Asi po půl hodině nám zastaví taková čiperná starší paní, která ráda cestuje. Ptá se jestli chceme svézt do Bowenu. Říkám, že ne, že míříme na sever. Když s ní zajedeme do Bowenu na kafe, tak nás prý pak vezme, protože jede do Townsville. Nedavno se přestěhovala z Perthu do Mackay a tudy jede taky poprvé, na výlet do Townsville. Ale nejdřív si nutně potřebuje dát někde kafe. Projedeme celý Bowen, ale před desátou žádné místo, kde bychom mohli dostat kafe nenacházíme. Paní je naštvaná a nechápe, do jakého necivilizovaného města se dostala. Vrátíme se na dálnici a po chvilce naštěstí narazíme na benzínku Shell, kde mají kafe za neuvěřitelných 0.80$. Vezme nás do města Ayr, vzdáleného asi hodinu a půl cesty.
Na venkovním teploměru je 25°C.
V Ayr zamíříme ke knihovně, wi-fi tu mají zdarma ale jen na patnáct minut. Radkovi není dobře, tak tu počká s batohama a já zatím dojdu na nákup. Naobědváme se a přesuneme se na wi-fi k McDonaldu. Další workaway máme domluvený za šest dní a je to jen tři hodiny cesty na sever. Napíšeme jedné slečně z Townsville přes Couchsurfing, jestli bychom u ní mohli přespat, že bychom si udělali zas jiný zážitek.
Na další stop čekáme hodinu a půl a Radek už spřádá plány na spaní na protějším hřbitově.
Mladá doktorka Helen jede z práce z Ayr do Townsville. Pracuje v nemocnici jako anestezioložka. 6 let studovala a teď šestým rokem pracuje. Ptala jsem se jaké jsou tady nejnižší zimní teploty. Když teplota v noci klesne pod 15°, tak už prý je opravdu zima. Sveze nás 10 km k odpočívadlu Sandy Corner, kde je povoleno kempování zdarma.
Na večeři nudle s čočkou z plechovky a povařeným lilkem.
 |
| Výhled z ložnice |
 |
| Kempování v australakém bushi |
 |
| Náš šofér při honbě za kofeinem |
 |
| Pravý australský třtinový cukr, pole s cukrovou třtinou jsou tady kam oko dohlédne |